Indonésie 2025 – jaký je itinerář?
Po několika měsících plánování je moje výprava do Indonésie konečně za dveřmi. Další cesta za profesním i osobním obohacením, za kávou, cizí kulturou a divokou přírodou. Pojďte se podívat, jaké konkrétní oblasti mě na ní v červnu čekají a co všechno mám na programu.
Moje cesta do Indonésie není zdaleka jen o objevování exotických míst a krás přírody. Chci se hlavně zapojit do života místních farmářů, přiučit se něco dalšího o zpracování kávy a poznat, jak to funguje na asijských plantážích a zpracovatelských stanicích. A snad objevím nové, zajímavé druhy zrnkových káv, které pro vás budu pražit jako limitky v Lexa Coffee.
TIP: Již nyní máme v nabídce kávu Indonésie Jáva ve 3 různých gramážích a zrnkové i mleté formě.
Cesta na sever Sumatry
Vše odstartuje 1. června ve Vídni, odkud mě čeká let přes Istanbul do Singapuru. Singapur znám už z předchozích cest, takže mě do města tentokrát nic moc netáhne. I když, člověk nikdy neví – mám tam pár oblíbených míst, která mě možná nakonec zlákají.
2. června odpoledne absolvuju poslední přelet, a to ze Singapuru do Medanu, hlavního města provincie Severní Sumatra. V Medanu už na mě bude čekat motorka, kterou jsem si předem domluvil. Měl bych dostat i helmu a držák na telefon, což bude klíčové pro navigaci po zdejších cestách.
Cíl prvního dne je jasný – dostat se co nejdál na sever, ideálně ještě za světla, abych měl následující den volnější a nemusel se stresovat, že něco nestihnu.
Divoká Severní Sumatra – Takengon, Banda Aceh, ostrov Weh
3. června bych měl dorazit do svého prvního cíle, kterým je městečko Takengon. Strávím zde 4 dny, na které je plán jasný – ponořit se do světa kávy. Návštěvy některých plantáží mám již domluvené, zbytek bude improvizace.
7. června se chci vydat ještě dál na sever, směrem k Banda Aceh a na ostrov Weh. Na mapě to sice nevypadá daleko, ale realita je jiná, těch 300 až 400 km po sumaterských silnicích určitě nebude jednoduchých. Město Banda Aceh je tragickou památkou zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004. Při ničivých událostech zde tehdy přišlo o život více než 160 tisíc lidí.
Dál už se nechám vést spíš náhodou. Možná se vrátím do Takengonu, možná pojedu na jih a budu objevovat, co mě cestou zaujme. Jedno je jisté – chci vidět orangutany a slony. A zároveň doufám, že potkám co nejméně hadů!
TIP: Než dobrodružství vypukne, přečtěte si o naší poslední expedici na kávové plantáže do Rwandy.
Pokračování na ostrově Jáva?
Pokud mě Sumatra nenadchne natolik, abych tam zůstal, rád bych ještě přelétl na Jávu. Cesta je ale trochu komplikovaná – z Medanu se sem přímo letět nedá, takže bych musel přes Kuala Lumpur na Bali a nakonec lodí. Na Jávě mám 2 hlavní cíle, které bych si rád splnil:
- Jampit – oblast na východní Jávě s úrodnou vulkanickou půdou a ideálními podmínkami pro pěstování vysoce kvalitní arabicy
- Výstup na sopku Ijen – údajně jeden z nejkrásnějších treků na světě
Vydejte se na tohle indonéské dobrodružství s námi! Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, kde budeme pravidelně sdílet obsah a příběhy z cest a ukazovat vám, kde se bere a jak vzniká káva. Na konci nás snad čeká nejen pár nezapomenutelných zážitků, ale i nové chutě, které obohatí naši pražírnu a přinesou kousek Indonésie do vašich šálků.